středa 25. září 2013

Eckhart Tolle: Tři kratší videa


Obsaďte nejdříve své tělo




Zredukujte nemoc na to, co cítíte v tomto okamžiku




Usínejte vědomě, probouzejte se vědomě


úterý 24. září 2013

Eckhart Tolle: Jak se dá překonat návyk nadměrného myšlení?




„Nemůžete sami sebe přimět přestat myslet! Bohužel nebo naštěstí. Tak to nefunguje. Nemůžete sami sebe přimět nepřemýšlet. S vyjímkou toho, že přítomnost, která se ve vás zvedá je už tak silná, že se myšlenky jednoduše zastaví. A potom to vypadá, jako byste sami sebe přiměli přestat přemýšlet.“

Eckhart Tolle

úterý 17. září 2013

Eckhart Tolle - Potěšení z Bytí

Torzo Eckhartova jemného popisu, jak vnímat Přítomný okamžik ;-)


Máme svůj vlastní Stín? Jaký je ten Váš, Eckharte?

Od anonymního tazatele: "Četl jsem, že tak dlouho, jak se nacházíme v těle, máme svůj Stín. Je to pro Vás pravdou? Jaký je Váš Stín?"
"Nechte mne přemýšlet" :-)


Převzato z EckhartTolle TV.

úterý 3. září 2013

Nová země - 1.část a pěkný dokument o Apollu 17


Nová země webcast - 1. část - CZ titulky (přeložil Jirka S. - jestli se vám bude překlad líbit, poděkujte Jirkovi v komentářích, určitě ho to po těch hodinách práce potěší :-))




Poslední lidé, kteří stanuli na Měsíci (běželo na ČT 2)



pondělí 2. září 2013

"ANTI-EGO-HYSTERIE aneb esoteoretici v pasti"

Našel jsem zajímavý článek o egu, kde si každý najdeme něco, s čím se nedá než souhlasit. V poslední době se mi zdá, že je tohle slovo až moc zneužíváno. Ale kdo doopravdy dovede čas od času pozorovat své vlastní ego ("sám sebe"), ví, že to není žádná mazaná nebo zlá entita s vlastní inteligencí, ale, že jsou to spíše zmechanizované vzorce chování, které není potřeba brát vážně a které není potřeba označovat za špatné.


I duchovní člověk, který se snaží žít dobrý a čestný život, se mnohokrát v životě dostane do situace, ve které je zkoušen nejen z té strany, kde musí prokázat pokoru, trpělivost, pozorumění a shovívavost, ale i z té druhé strany, kdy je třeba projevit odvahu, neoblomnost, neústupnost a odpor. A právě v těchto chvílích se často stává, že když člověk z jakéhokoliv důvodu musí vycenit zuby a ukázat trochu odvahy a bojovnosti, objeví se někde zpoza rohu chytrý esoteoretik a už se vztyčeným prstem a vyčítavým pohledem káže o egu, jeho zrádnosti a nástrahám...

Esoteoretiků je v posledních letech jako hub po dešti. Nejvíc se jich hemží na internetu, kde zpoza svého kompijutru jsou převelikými odborníky na hluboká a ještě hlubší duchovní témata, hlavně pak na ega, a to především ta ega druhých! Ve chvíli, kdy někdo rázně promluví nebo si dokonce dovolí říct něco negativního, aby udělil neutralizující ránu jejich občasné bludotvorbě, okamžitě začnou prskat a jejich největším a často jediným protiargumentem je již zmiňované ego, které v tomto případě používají jako diagnózu neduchovnosti člověka, který si dovolil jim negativně nebo snad dokonce negativně s humorem odporovat, a tak projevit vlastnost ega! Musím se přiznat, že dřív mě tyto situace vyváděly trochu z míry, dnes je využívám k zasmání a k tréninku sociální inteligence.

Pokračování zde

neděle 1. září 2013

Cvičíte?

Jakékoli cvičení, které rozpumpuje srdce se počítá. Někdo běhá, někdo jezdí na kole, někdo chodí do posilovny, někdo trénuje bojová umění, někdo cvičí jógu. Někdo dělá doma kliky, dřepy, do toho se protahuje...
     Při většině cvičení mívá člověk sklony dodržet počet cviků, které v sestavách pravidelně cvičí. Pro začátečníka může mít takovýto cíl smysl (například to, že si stanoví, že udělá 20 kliků a 20 dřepů), takový cíl dokáže člověka nakopnout, ale problém může nastat v pozdějších stádiích, kdy už to máme tolik zmechanizované, že cvičíme převážně jen proto, abychom si splnili náš cíl. Při provádění cviků se víc soustředíme na počítání jednotlivých cviků než na samotné pohyby a pocity těla při cvičení.
     Jakmile člověk vypustí smyšlené cíle ("kolik těch cviků musím udělat"), překvapí ho, že je při cvičení mnohem uvolněnější a že si dokáže samotné cvičení mnohem více užít, protože ho neprovádí jen proto, aby něčeho dosáhl, ale dělá ho kvůli samotným pohybům. Člověk neplýtvá energii a není stresován tím, aby splnil svou denní kvótu. Cvičí tolik, kolik mu ten den jeho tělo dovolí. Dělá to nejlépe, jak jen dovede. Netvoříte si žádné ideály, kterých je "potřeba dosáhnout" a necítíte se špatně, když jich nedosáhnete (protože jste si je nestanovili). Paradoxně možná zjistíte, že toho tělo dokáže mnohem více, než když byste si ty ideály stanovili. A jestli ne, alespoň budete v klidu, že jednáte nejlépe, jak v ten moment umíte. :-)

Jestli tedy cvičíte, zkuste zjistit, jak se budete cítit, když si své cviky přestanete počítat. Dělejte je, dokud je vám to příjemné, do mírné bolesti. Necvičte proto, protože byste chtěli dosáhnout určitého počtu cviků.


Tip: Kdykoli se ve mě před usnutím nebo během spánku nahromadí energie, můj mozek ji obvykle využije k vlastním účelům (k nepřetržitému myšlení) a to trochu ztěžuje další usínání. V takovém případě je jedna z nejlepších možností energii vybít jednorázově. Zkrátka dát si do těla - kliky, dřepy, sklapovačky... cokoli. Někdo to stihne do 2 minut, někdo do 5. :-)