pondělí 10. listopadu 2014

Ohlédnutí se


Za 7 let, co byla mým koníčkem rozvojově duchovní literatura v sobě můžu cítit jistou změnu. Ale kladu si otázku, jestli je to ten druh změny, která se skutečně počítá..

1 komentář:

  1. Já jsem to nikdy jako koníčka nebrala. Spíš jako takový životní směr, který mě vzdělával a zároveň vychovával. Dostala jsem se k duchovní literatuře zrovna v době, kdy jsem na tom nebyla moc dobře, ostatně kdo ne. A díky rozvojové a duchovní literatuře jsem se dostala z dluhů, řešila splátky a usmířila se s rodinou. Navíc jsem díky jedné knize našla možnost konsolidace bez problémů a tak jsem mohla začít konečně žít. ;-)

    OdpovědětVymazat